Himmelsdorf

Mapa: Himmelsdorf

Rozměry: 600x800

Popis

Himmelsdorf je první "městská" mapa, na kterou narazíte. Její charakteristikou je pouliční boj na krátké vzdálenosti. Obě základny jsou v podstatě symetrické, ale ta severní má jednu obrannou výhodu: směrem ke kopci na východní straně jsou situované dva "bunkry" - rozbité budovy s otvrorem pro střelbu. Přichází-li útok od kopce, mohou se tak obránci postarat útočníkům o velice nepříjemné překvapení. Jižní základna má jako kryt prozměnu velký kostel, za kterým se dá "vykukovat", ale v praxi je severní základna v mírné výhodě.

Mapa se skládá se ze 4 částí, vezmeme si je postupně od západu.

Nejzápadnější částí je masivní kolejiště, ve kterém je pár vlaků + přilehlý bulvár. Toto je část, kde se realizují hráči, co mají rádi ostřelování - je to jediné místo na mapě, které umožňuje střelbu na delší vzdálenost. Po kolejích se také velmi často snaží proniknout rychlé tanky. Často platí, že na jihu jsou spíše útočníci a na severu obránci, protože severní strana má nalevo mírně lepší přehled. Obránci se soustředí do žlutých zon, odkud se zpravidla nejdříve ostřelují, útok pak pokračuje po západní straně ulice (viz. šipka). Útok po stejné straně opačným směrem (ze severu na jih) není příliš častý. Zelené zony označují místa častého výskytu dělostřelectva - zejména na severu se prakticky vždy nějaké nachází za velkou nádražní halou v SZ rohu - tento roh je také velmi častým cílem skautů, snažících se proklouznout a dělostřelectvo ulovit, proto je důsledná obrana SZ rohu nutností. Někdy (velmi zřídka) se jedna ze stran pokusí o postupný útok po ulici na východ od kolejiště (označeno číslem 1) - obě strany jsou tak dost na ráně a takový útok je většinou neúspěšný. Celkově vzato je západní strana spíše dějištěm pomalejších přestřelek než masivních útoků.

Střední část mapy tvoří velké náměstí téměř bez krytí (označeno 3) a věnec budov ho obklopujících. Tudy prakticky nikdy nikdo neútočí, protože na náměstí se dá střílet skoro z celé mapy a severní i jižní strana mají k dispozici obranné pozice, ze kterých se dá náměstí ostřelovat bez hrozby odvety (červeně). Semtam se v pozdějších fázích bitvy, kdy jsou síly jasně rozdělené, vyskytují pokusy zkrátit si tudy cestu, ale směr hlavního útoku to není prakticky nikdy.

Východní koridor (označený 2) je nejdůležitější částí mapy. Prakticky v každé bitvě se na pozicích označených modře shromáždí nepřátelské ty nejsilnější stroje obou týmů a pokouší se prorazit. Ztráta tohoto koridoru se prakticky jistě rovná prohrané bitvě. Nejčastější výsledek je, že jeden z týmů zde konečně prorazí a bitvu tak vyhraje, protože se začne obrana druhého týmu hroutit, ale občas dojde i k patu. Koridor je úzký, není se v něm kde krýt (kromě průjezdu na náměstí, což není dobrý nápad) a na konci je na každé straně slušný kryt za domy - tanky prostě "vykukují", vystřelí do ulice a zase zajedou. Rychlý a tvrdý útok nejméně 3-4 tanků zde může uspět za podmínek, že se tanky nezastaví.

Konečně čtvrtou částí mapy je kopec s kostelem uprostřed (označený jako číslo 4). Obě strany k jeho dosažení musí překonat poměrně příkré stoupání (severní strana je maličko zvýhodněná, protože dosáhnout kopce ze severu trvá o maličko kratší dobu. Toto je místo, které může rozhodnout bitvu zejména na pozdějších tierech. Protože je nutné překonat tak strmý kopec, je pravidlem, že tudy útočí hlavně střední tanky, i když v řídkých případech se i nějaký rychlejší těžký stroj (např. serie IS, americké tanky) zúčastní bitvy na kopci. Bitva se pravidelně odehrává kolem barikády u kostela, kde tanky "vykukují" a ostřelují se. Kostel se dá objet i z druhé strany, ale to pravidelně druhá strana čeká, takže skutečně většinou závisí výsledek jen na počtu přítomných tanků. Pakliže se ovšem jedna ze stran dostane skrze obranu té druhé (oranžová zona), je rozhodnuto, protože tanky řítící se z kopce prakticky není možné zastavit.

Průběh bitvy

Na nižších úrovních (tak do tieru 4) nemá příliš smysl hloubat nad taktikou, protože všechny tanky jsou si prakticky rovny (ještě zde není rozdělení na střední/těžké/ničitele tak patrné) - jste-li ofenzivně ladění hráči, přidejte se k nejsilnějšímu houfu (často na pozici 2, méně často na pozici 1). Jste-li spíše na obranu, počkejte, který z přístupových směrů je nejméně chráněný (nejčastěji je to na nižších úrovních kopec), nebo západní silnice (1).
Vyšší úrovně jsou ovšem již složitější. Hned na načítací obrazovce je třeba dávat pečlivý pozor na složení vašeho a nepřátelského týmu - a to nejen na druh tanků, ale i na jejich typ. Obecně platí, že čím vyšší tier, tím větší je šance, že střední tanky nepřítele pojedou obsadit kopec. Má-li nepřítel víc středních tanků než vy, prakticky jistě se pokusí prorazit právě přes kopec. Tomu je pochopitelně nutné zabránit. Za žádnou cenu nesmíte pustit nepřátelské střední tanky skrze oranžovou zonu - je to z kopce a když se jednou rozjedou, jen velmi obtížně se zastavují. Jednak mohou vjet přímo do základny nebo do pozic vašeho dělostřelectva, nebo mohou napadnout obránce východního koridoru (modrá pozice zezadu). Obecně platí, že prorazí-li nepřítel přes kopec,spousta obránců na modré a žluté pozici se psychologicky otočí ve snaze průnik zlikvidovat a taková řetězová reakce vede ke zhroucení celé obrany. Proto, pokud má vaše strana méně středních tanků, je třeba zorganizovat záložní obranu na konci koridor, většinou stačí jeden nebo dva ničitele tanků.

Zatímco střední tanky dobývají kopec, ničitele tanků a těžké tanky se většinou shromáždí na modré pozici, kde se ostřelují a skoro vždy vznikne pat. Ten lze prorazit tak, že vy a několik dalších tanků prostě do koridoru vjedete a za žádnou cenu nesmíte zastavit, nebo kolegy zablokovat, dokud nedorazíte do nepřátelské modré zony. Takové útoky vyžadují ovšem určitou organizaci a nejsou příliš časté - jsou ale efektivní, nepřátelé velmi často zpanikaří, začnou ujíždět a to je zpravidla jejich konec - funguje zde princip přehrady: vypadne-li z ní jediný kámen, zbytek se už řetězovou reakcí rozpadne: jinými slovy - tanky, které např. pokrývají žlutou pozici uvidí, že modrá se hroutí, opustí své stanoviště aby "pomohly" a přitom umožní tankům útočícím na žlutou pozici prorazit i tady. Pečlivá a pevná obrana je tedy velmi důležitá.

I když hlavní tlak většinou jde skrze modrý koridor, žlutou pozici je třeba také obsadit a to něčím, co zastaví i těžký tank. Na vyšších tierech mají totiž zejména pohyblivější těžké tanky ošklivý zvyk ve dvou nebo ve třech prorážet na západní straně koridoru (viz. šipka), ale není to nic, co by jeden nebo dva těžké ničitele tanků nezvládly.

Ještě slovo k průzkumníkům - lehké tanky se velmi často pokoušejí proplížit po západním okraji mapy k vašim pozicím dělostřelectva. Do půlky mapy vede od jihu taková zeď, která je na chvíli ukryje, zejména na nižších tierech, kde jsou některé tanky extrémně rychlé počítejte s tím, že na vás může odnikud "vybafnout" plnou rychlostí se řítící lehký tank. I když na této mapě je hrozba dělostřelectva jen malá, přecejen ho nenechte dojet.

V případě, že jde vše podle plánu, se do 3-4 minut ustanoví pevné obranné pozice a začne vzájemné ostřelování. Klíčem je zde neztratit nervy a nevrhat se osamoceně vpřed, nebo bezhlavě neustupovat. Tým s pevnějšími nervy většinou vyhraje. Sledujte pečlivě, kde se objeví nepřátelské tanky. Pokud máte víc středních tanků, prorazte přes kopec napadněte modrou pozici nepřítele zezadu. Další dobrý pokus jsou nejméně dva střední tanky (pokud přežily masakr na kopci a z nějakého důvodu se vrátily do základny), které se pokusí proklouznout na západní straně. Měly by být nejméně dva pro případ, že na konci koridoru čeká nepřátelský těžký tank. Obranu středu (od náměstí) směle ignorujte, prakticky nikdo není takový sebevrah, aby se pokoušel projet náměstím.

Poznámka k dobytí kopce: od kostela je možné ostřelovat nejen náměstí, ale i ulice s obrannými pozicemi (červené linie). To může být velice nepříjemné v okamžiku, kdy se obrana stahuje z modrých pozic, ale případný ostřelovač je také velice exponovaný a zaručeně přitáhne nevítanou pozornost nepřítele.