Himmelsdorf

Mapa: Himmelsdorf

Rozměry: 600x800

Popis

Himmelsdorf je první "městská" mapa, na kterou narazíte. Její charakteristikou je pouliční boj na krátké vzdálenosti. Obě základny jsou v podstatě symetrické, ale ta severní má jednu obrannou výhodu: směrem ke kopci na východní straně jsou situované dva "bunkry" - rozbité budovy s otvrorem pro střelbu. Přichází-li útok od kopce, mohou se tak obránci postarat útočníkům o velice nepříjemné překvapení. Jižní základna má jako kryt prozměnu velký kostel, za kterým se dá "vykukovat", ale v praxi je severní základna v mírné výhodě.

Mapa se skládá se ze 4 částí, vezmeme si je postupně od západu.

Nejzápadnější částí je masivní kolejiště, ve kterém je pár vlaků + přilehlý bulvár. Toto je část, kde se realizují hráči, co mají rádi ostřelování - je to jediné místo na mapě, které umožňuje střelbu na delší vzdálenost. Po kolejích se také velmi často snaží proniknout rychlé tanky. Často platí, že na jihu jsou spíše útočníci a na severu obránci, protože severní strana má nalevo mírně lepší přehled. Obránci se soustředí do žlutých zon, odkud se zpravidla nejdříve ostřelují, útok pak pokračuje po západní straně ulice (viz. šipka). Útok po stejné straně opačným směrem (ze severu na jih) není příliš častý. Zelené zony označují místa častého výskytu dělostřelectva - zejména na severu se prakticky vždy nějaké nachází za velkou nádražní halou v SZ rohu - tento roh je také velmi častým cílem skautů, snažících se proklouznout a dělostřelectvo ulovit, proto je důsledná obrana SZ rohu nutností. Někdy (velmi zřídka) se jedna ze stran pokusí o postupný útok po ulici na východ od kolejiště (označeno číslem 1) - obě strany jsou tak dost na ráně a takový útok je většinou neúspěšný. Celkově vzato je západní strana spíše dějištěm pomalejších přestřelek než masivních útoků.

Střední část mapy tvoří velké náměstí téměř bez krytí (označeno 3) a věnec budov ho obklopujících. Tudy prakticky nikdy nikdo neútočí, protože na náměstí se dá střílet skoro z celé mapy a severní i jižní strana mají k dispozici obranné pozice, ze kterých se dá náměstí ostřelovat bez hrozby odvety (červeně). Semtam se v pozdějších fázích bitvy, kdy jsou síly jasně rozdělené, vyskytují pokusy zkrátit si tudy cestu, ale směr hlavního útoku to není prakticky nikdy.

Východní koridor (označený 2) je nejdůležitější částí mapy. Prakticky v každé bitvě se na pozicích označených modře shromáždí nepřátelské ty nejsilnější stroje obou týmů a pokouší se prorazit. Ztráta tohoto koridoru se prakticky jistě rovná prohrané bitvě. Nejčastější výsledek je, že jeden z týmů zde konečně prorazí a bitvu tak vyhraje, protože se začne obrana druhého týmu hroutit, ale občas dojde i k patu. Koridor je úzký, není se v něm kde krýt (kromě průjezdu na náměstí, což není dobrý nápad) a na konci je na každé straně slušný kryt za domy - tanky prostě "vykukují", vystřelí do ulice a zase zajedou. Rychlý a tvrdý útok nejméně 3-4 tanků zde může uspět za podmínek, že se tanky nezastaví.

Konečně čtvrtou částí mapy je kopec s kostelem uprostřed (označený jako číslo 4). Obě strany k jeho dosažení musí překonat poměrně příkré stoupání (severní strana je maličko zvýhodněná, protože dosáhnout kopce ze severu trvá o maličko kratší dobu. Toto je místo, které může rozhodnout bitvu zejména na pozdějších tierech. Protože je nutné překonat tak strmý kopec, je pravidlem, že tudy útočí hlavně střední tanky, i když v řídkých případech se i nějaký rychlejší těžký stroj (např. serie IS, americké tanky) zúčastní bitvy na kopci. Bitva se pravidelně odehrává kolem barikády u kostela, kde tanky "vykukují" a ostřelují se. Kostel se dá objet i z druhé strany, ale to pravidelně druhá strana čeká, takže skutečně většinou závisí výsledek jen na počtu přítomných tanků. Pakliže se ovšem jedna ze stran dostane skrze obranu té druhé (oranžová zona), je rozhodnuto, protože tanky řítící se z kopce prakticky není možné zastavit.

Průběh bitvy

Na nižších úrovních (tak do tieru 4) nemá příliš smysl hloubat nad taktikou, protože všechny tanky jsou si prakticky rovny (ještě zde není rozdělení na střední/těžké/ničitele tak patrné) - jste-li ofenzivně ladění hráči, přidejte se k nejsilnějšímu houfu (často na pozici 2, méně často na pozici 1). Jste-li spíše na obranu, počkejte, který z přístupových směrů je nejméně chráněný (nejčastěji je to na nižších úrovních kopec), nebo západní silnice (1).
Vyšší úrovně jsou ovšem již složitější. Hned na načítací obrazovce je třeba dávat pečlivý pozor na složení vašeho a nepřátelského týmu - a to nejen na druh tanků, ale i na jejich typ. Obecně platí, že čím vyšší tier, tím větší je šance, že střední tanky nepřítele pojedou obsadit kopec. Má-li nepřítel víc středních tanků než vy, prakticky jistě se pokusí prorazit právě přes kopec. Tomu je pochopitelně nutné zabránit. Za žádnou cenu nesmíte pustit nepřátelské střední tanky skrze oranžovou zonu - je to z kopce a když se jednou rozjedou, jen velmi obtížně se zastavují. Jednak mohou vjet přímo do základny nebo do pozic vašeho dělostřelectva, nebo mohou napadnout obránce východního koridoru (modrá pozice zezadu). Obecně platí, že prorazí-li nepřítel přes kopec,spousta obránců na modré a žluté pozici se psychologicky otočí ve snaze průnik zlikvidovat a taková řetězová reakce vede ke zhroucení celé obrany. Proto, pokud má vaše strana méně středních tanků, je třeba zorganizovat záložní obranu na konci koridor, většinou stačí jeden nebo dva ničitele tanků.

Zatímco střední tanky dobývají kopec, ničitele tanků a těžké tanky se většinou shromáždí na modré pozici, kde se ostřelují a skoro vždy vznikne pat. Ten lze prorazit tak, že vy a několik dalších tanků prostě do koridoru vjedete a za žádnou cenu nesmíte zastavit, nebo kolegy zablokovat, dokud nedorazíte do nepřátelské modré zony. Takové útoky vyžadují ovšem určitou organizaci a nejsou příliš časté - jsou ale efektivní, nepřátelé velmi často zpanikaří, začnou ujíždět a to je zpravidla jejich konec - funguje zde princip přehrady: vypadne-li z ní jediný kámen, zbytek se už řetězovou reakcí rozpadne: jinými slovy - tanky, které např. pokrývají žlutou pozici uvidí, že modrá se hroutí, opustí své stanoviště aby "pomohly" a přitom umožní tankům útočícím na žlutou pozici prorazit i tady. Pečlivá a pevná obrana je tedy velmi důležitá.

I když hlavní tlak většinou jde skrze modrý koridor, žlutou pozici je třeba také obsadit a to něčím, co zastaví i těžký tank. Na vyšších tierech mají totiž zejména pohyblivější těžké tanky ošklivý zvyk ve dvou nebo ve třech prorážet na západní straně koridoru (viz. šipka), ale není to nic, co by jeden nebo dva těžké ničitele tanků nezvládly.

Ještě slovo k průzkumníkům - lehké tanky se velmi často pokoušejí proplížit po západním okraji mapy k vašim pozicím dělostřelectva. Do půlky mapy vede od jihu taková zeď, která je na chvíli ukryje, zejména na nižších tierech, kde jsou některé tanky extrémně rychlé počítejte s tím, že na vás může odnikud "vybafnout" plnou rychlostí se řítící lehký tank. I když na této mapě je hrozba dělostřelectva jen malá, přecejen ho nenechte dojet.

V případě, že jde vše podle plánu, se do 3-4 minut ustanoví pevné obranné pozice a začne vzájemné ostřelování. Klíčem je zde neztratit nervy a nevrhat se osamoceně vpřed, nebo bezhlavě neustupovat. Tým s pevnějšími nervy většinou vyhraje. Sledujte pečlivě, kde se objeví nepřátelské tanky. Pokud máte víc středních tanků, prorazte přes kopec napadněte modrou pozici nepřítele zezadu. Další dobrý pokus jsou nejméně dva střední tanky (pokud přežily masakr na kopci a z nějakého důvodu se vrátily do základny), které se pokusí proklouznout na západní straně. Měly by být nejméně dva pro případ, že na konci koridoru čeká nepřátelský těžký tank. Obranu středu (od náměstí) směle ignorujte, prakticky nikdo není takový sebevrah, aby se pokoušel projet náměstím.

Poznámka k dobytí kopce: od kostela je možné ostřelovat nejen náměstí, ale i ulice s obrannými pozicemi (červené linie). To může být velice nepříjemné v okamžiku, kdy se obrana stahuje z modrých pozic, ale případný ostřelovač je také velice exponovaný a zaručeně přitáhne nevítanou pozornost nepřítele.

Malinovka

Mapa: Malinovka

Rozměry: 1000x1000

Popis


Malinovka (známá také jako Campingovka) je velmi obranná mapa, což někteří hráči nenávidí. Základem mapy je pole s několika málo keři (v podstatě otevřený prostor) mezi severní a jižní základnou. Na rozdíl od většiny ostatních map nejsou tyto základny symetrické - severní je na kopci a má víc keřů a balvanů, jižní má zas obranný pás budov a zdí s keři, které poskytují obrannou výhodu. Celkově vzato je jižní strana vhodnější pro obranu, severní má ale lepší rozhled. Na východ od tohoto pole se nachází jezero, obklopené ze strany pole bažinou a z druhé strany útesem. Dále se pak nachází kopec, který je strategickým místem, ze kterého lze ostřelovat prakticky celou mapu.

Severní základna

Severní základna není tak snadno bránitelná jako ta jižní, ale přesto skýtá několik zajímavých pozic. Vezmeme-li to směrem z JZ na SV, první pozicí je velký balvan s křovím po každé straně (na mapě označený jako 1). Není jediné bitvy, kdy by se v tom křoví neschovával po každé straně jeden tank - tato pozice je zpravidla zabraná jako první. Šikovný dělostřelec nebo ostřelovač může z jihu pohodlně pálit na obě strany toho balvanu a zvlášť na začátku bitvy někoho vždy trefí. V pozdějších tierech (kdy zásah dělostřelectvem doopravdy bolí) se pak vyplatí vypálit jednu dvě rány těsně k tomu balvanu naslepo, splash damage poškodí i tanky, co se schovávají přímo za balvanem.
Číslo 2 označuje další oblíbenou kemperskou pozici. Jde o hořící vrak tanku typu Panther - kouř z něj je vidět přes celou mapu. Velmi často se nějaký tank postaví paralelně s tím vrakem a použije ho jako zeď pro trup s tím, že "vykukuje" věží ven a pálí po cílech na kopci nebo na poli. Pokud se jedná o něco bez věže (TD), je pravidelně na východní straně tanku, kde je křoví. Lze tam pohodlně dostřelit z jižní strany mapy. Od tieru 5-6 nahoru už tato pozice není tolik využívaná z toho důvodu, že dělostřelectvo už poškodí tank skrývající se za vrakem i tím, že pálí přímo do vraku a splash damage zasáhne i tank za ním. Další problém této pozice je ten, že kromě barikády o dost níž není kam se z ní shovat. Pokud je tank skrývající se za vrakem odhalen (třeba skautem), pravidelně se stane terčem pro každou hlaveň, co míří z jihu směrem k poli a pak už je to čistá statistika: z desítek střel, co na něj jdou, se prostě někdo sem tam trefí. Navíc z této pozice není kam utéct, jediný blízký kryt je o pár metrů dole - ta hrázděná zeď pod základnou, ale k jejímu dosažení tank musí z krytu vyjet a to je prakticky sebevražda. Jediným řešením je tak přečkat palbu schovaný za vrakem a modlit se, aby se nikdo náhodně netrefil.

Číslo 3 označuje další balvan s křovím a pozici, která pohodlně kontroluje východní přístup až ke kostelu, který je v polovině kopce na severní straně. Není tak často obsazovaná jako předchozí dvě pozice, ale semtam se na ní někdo objeví. Pozice 4 pak označuje jakýsi "útes" nad jezerem. Ten je sice poněkud exponovaný při útoku z vesnice, ale na nižších tierech se tam velmi často nacpe nějaký dělostřelec (aby tak kompenzoval svůj nižší dostřel a dosáhl na východní stranu mapy), nebo tank, který odtamtud kontroluje většinu pole a bažinu na západním břehu jezera. V pozdějších tierech tam už nejsou lidé příliš často právě proto, že pozice je velice exponovaná a případné odhalení skautem se velmi rychle změní v baráž dělostřelectva z jižní strany. Ještě je třeba zmínit pozici 5, kde není žádná zeď, jen křoví - často se za nám skryje střední nebo lehký tank a pozoruje odtamtud jihozápadní část obrany jižní základny. Není na škodu tam semtam vyslat pár střel.

Jižní základna

Jižní základna má díky množství budov mnohem větší obrannou hodnotu než ta severní. Tank, skrývající se za budovou, je prakticky nezasažitelný dělostřelectvem (kromě těch nejvyšších tierů, kde tank poškodí tlaková vlna granátu, který dopadne na budovu). Navíc obráncům velice pomáhají zdi, kombinované s křovím, za kterým se může tank skrýt a pálit dle libosti, často bez toho, aby ho někdo odhalil. Zejména na nižších tierech (do T4), kde zbraně mají jen malou ráži a nezničí zdi tak snadno, vzniká nepříjemný val, který obránci musí nejdříve rozstřílet. Nejsou zde přímo exaktní pozice, kde se tanky skrývají (někdo čeká prakticky za každou budovou), obranu jsem tedy označil modrými zonami. Jihozápadní roh obrany bývá nejaktivnější. Rozbitá budove a zeď vedoucí od ní, pak proluka a pak zas zeď, až k vodě. Hned u budovy se za zdí prakticky vždycky někdo skrývá, střílet tam je tutovka. Lze tam hezky dostřelit zejména z pozice označené číslem 1 (balvan) - pozor, to platí i nazpět! Další oblíbená pozice pro nezkušené tankisty je hned za prolukou za zdí u vody (JZ roh). Problém této pozice tkví v tom, že pokud zrovna nemáte velice obratný tank, po odhalení a zničení zdi jste extrémně zranitelní a není kam utéct. Než se tank otočí a zajede za budovu, je často imobilizován střelou do pásů. Podobné pravidlo platí pro pozici o úroveň nad tou předchozí (druhá řada zdí o něco výš na kopci), kde se v křoví rády skrývají tanky. Ta pozice je o něco lepší, protože je dál od případných útočníků a nehrozí tak okamžité odhalení, ale palbou z velkých zbraní (houfnice) na sebe stejně velmi často upozorníte a následuje smršť oceli z pozic 1 a 2.
Zbytek pozic bývá obsazen jen nepravidelně, i když velmi často se tanky skrývají za druhou a třetí budovou. Jak bitva postupuje, pozice na východ bývají pomalu vyklízeny ve prospěch útoku na kopec, jediné místo, kde je pravidelná obrana každou bitvu je JZ kout.
Ještě poslední poznámka k budovám: některé v sobě mají velké otvory, které svádějí k tomu, aby skrze ně tank ostřeloval pole. Nedělejte to! I když vám to z vaší pozice tak nepřipadá, tank střílící skrz ten otvor tvoří velký a pohodlný cíl, na který se zaměří každé přesnější dělo v dosahu a tato pozice se mění velmi často ve smrtelnou past. 

Jezero a kopec

Západní bažina na břehu jezera je na nižších tierech (tak do 4) oblíbeným místem pro masový útok nezkušených tankistů, který má semtam i šanci prorazit. Na vyšších tierech je to ale sebevražda - v bažině jsou sice křoví na úkryt, ale jakmile vás někdo odhalí, už neujedete (bažina zpomaluje) ani se neschováte (není za co) a dělostřelectvo, popř. někdo na pozici 4 si na vás smlsne. Na východním břehu jezera je vesnice, která skrývá zajímavé pozice pro ostřelování, nicméně i ta je poměrně otevřená a případné útočníky dělostřelecká baráž a ostřelování od kostela rychle vypudí.


Průběh bitvy

Bitva pravidelně začíná obsazením obranných pozic a vzájemným ostřelováním. Pokud má některá ze stran lehké tanky, ty se často slepě vrhnou do pole mezi základnami v pokusu odhalit pozice nepřítele. Prakticky vždy se tak děje v jihozápadní části (viz. šipky), kde jsou tanky asi nejvíc kryté před palbou z jiných sektorů. Zahájení bitvy je velice důležité: je nutné tyto skauty okamžitě zničit, než se dostanou k půlce pole, kde jsou nějaké keře, nebo než se dostanou do vašich pozic. Pokud dojedou, bude nepřítel přesně vědět, kde jsou obránci a dojde k masakru. Severní strana je v tomto zranitelnější, protože neskýtá tolik obranných pozic - skaut se může v extrémních případech dostat až k pozici 1, což pravidelně vede ke ztrátě obránců na této pozici a na západ od ní (např. pozice 5). Jižní strana je ovšem také zranitelná, protože JZ budova v tomto případě působí jako dvousečná zbraň - pokud k ní dorazí skaut přes pole, bude krytý před palbou ze základny a nebude možné ho zničit bez toho, aby se tank odhalil palbě ze severní strany. Skaut se tam takto může zabarikádova a celou sekci JZ obrany paralyzovat, protože nikdo nebude moci vystrčit nos bez toho, aby ho skaut viděl a tanky ze severu sestřelily. Této situaci je nutné zabránit za každou cenu.

Po této počáteční přestřelce následuje fáze "šplhání do kopce". Určitý počet tanků se vzdálí ze základny a začne dobývat severovýchodní roh mapy, který tvoří slušné předmostí pro útok dolů z kopce. Zadržet takový útok je pak poměrně obtížné, protože tanky se z kopce řítí plnou rychlostí a často vjedou do pozic dělostřelectva dřív, než je obránci stačí zničit. Takový úspěšný útok často rozhoduje bitvu.
Toto je fáze, kde se rozhoduje, kdo vyhraje a kdo prohraje. Často se totiž do "šplhání" pustí naprosto nevhodné tanky - buď jsou velice pomalé (Tiger a německé těžké tanky obecně), nebo nemají věž a jsou neohrabané (např. Ferdinand, ruské a německé ničitele tanků). Takové tanky by za žádnou cenu neměly začínat "šplhat", měly by se soustředit na obranu. Naopak střední rychlé tanky se osvědčí mnohem lépe. Samostatnou kategorii tvoří tanky řady IS, které jsou na těžký tank poměrně velice rychlé a má-li nepřítel větší množství těchto strojů, je třeba zvážit, zda se do šplhání vůbec pustit, protože několik tanků IS (zejména IS-3 a IS-4) vaše střední tanky na kopci převálcuje a zbytek vašich šplhajících tanků pak uvízne uprostřed kopce, kde budou na ráně pro nepřátelské dělostřelce, což většinou znamená prohru. Je tedy třeba pečlivě uvážit, zda se do šplhání pouštět a zda raději nezvolit pečlivou obranu základny.

Co se týče dělostřelectva, to se nejčastěji vyskytuje na zelených pozicích, přičemž při neúspěšném šplhání je třeba stáhnout se k základně, jinak nepřítel vaši artilerii převálcuje. Bránit se v lese na okraji mapy nemá moc smysl, protože tam prakticky kromě stromů není žádné krytí a tanky, řítící se z kopce, prostě mezi obránci projedou a vrhnou se na "měkké" cíle za obrannou linií. Proto je v případě neúspěšného šplhání a hrozícího nepřátelského útoku z kopce třeba zaujmout obrannou pozici kolem pozice 3 na severu, popř. kolem malého jezírka na jihu (červená čára), resp. kolem shluku budov (nejjižnější modrá zona).

Druhým nejčastějším směrem útoku je západní okraj mapy, který je poměrně chráněný na rozdíl od středu pole. Proto je vždy nutné udržovat nějakou západní obranu. Tento útok bývá často koordinovaný s útokem z kopce a proto je třeba na tuto přístupovou cestu dávat pozor. Výhoda pro obránce je ta, že nepřítel zde nemá prakticky žádné krytí a 2-3 tanky jsou schopné zmasakrovat jakýkoliv útok (samozřejmě pokud odpovídají silou). Pakliže dojde k nejhoršímu a nepřátelé dojedou k vaší obraně na západě, nepanikařte. Jste-li na obránce na jihu, zůstaňte za budovou! Pokusíte-li se utéct, zničí vás palba ze severní základny, protože takový útok je většinou "všechno nebo nic", bude ho tedy podporovat každá hlaveň, co nepříteli zbyla. Kryjte se za budovou, psychologie hraje ve váš prospěch (nepřítel si dobře rozmyslí, zda vjet jako první před vaši hlaveň). Jeden těžký tank takto může snadno držet v šachu 2-3 nepřátele - dokud nedorazí posily nebo se nezaměří vaše dělostřelectvo.
Jste-li obránce na severu, držte se za balvanem na pozici 2 - opět: většina hráčů nechce podvědomě nechat nepřítele za sebou a pokusí se vás zničit za každou cenu - můžete se chvíli udržet, než přijedou posily.

Posledním směrem útoku je (velmi zřídka) bažina na západním břehu jezera. Jedná se většinou o ojedinělé pokusy, nebo jisté útoky v situaci, kdy jste tak přečíslení, že stejně prohrajete. S tím druhým nelze nic dělat, ale nebezpečí toho prvního spočívá hlavně v tom, že pokud se tank bažinou dostane dostatečně daleko, odhalí obránce na pozicích 2,3 a 4 a ti se pak stanou terčem ostřelování nebo dělostřelectva.

Ve většině bitev rozhodují ztráty ze začátku a pak ze šplhání, některé bitvy se ovšem stanou frustrujícím střeleckým soubojem mezi oběma základnami, což příliš nepřispívá k oblíbenosti této jinak výborné mapy.

Karelia

Mapa: Karelia

Rozměry: 1000x1000

Popis

Karelia je první mapa, na kterou se podíváme. Tvoří jí v podstatě 3 koridory, rozdělené horami - otevřený sever, střed a uzavřený a celkem oddělený jih. Základny jsou na JZ a SV konci, jsou na vyšší úrovni než je zbytek mapy a dobývající tanky tak musí překonat celkem značné převýšení.
Obě základny vypadají velice podobně a mají dvě linie obrany (na mapě červené čáry): nižší s keři na vnějším okraji, kam se snadno může schovat nějaký ten ničitel tanků (dále jen tank destroyer - TD) a vyšší, kterou tvoří vedle samotného kruhu základny ještě malý bunkr, za který se dá v nouzi i ukrýt. Základna má v podstatě 5 přístupů: 3 na střed, jeden na sever a jeden na jih. Přístupy na jih a sever jsou od těch středových odstíněné balvany, což je celkem důležitý taktický prvek a celou obranu ztěžuje.Celkově je ale toto místo pro obranu poměrně vhodné.


Sever tvoří jakousi vystouplou planinu s balvany jako úkryty před palbou. V podstatě lze s rychlejšími tanky prokličkovat skrz, ale je nutné si uvědomit, že sever je otevřený a lze na něj střílet z prakticky celé mapy, zejména z nižší obranné úrovně základny a z jižní "plošiny" uprostřed. Černé šipky na mapě znázorňuje možné linie palby.
Střed obsahuje množství balvanů, zejména kolem cesty, za které se při postupu lze schovat, ale je bažinatý a tedy naprosto nevhodný pro rychlé a překvapivé útoky. Bažiny zpomalí váš tank a pokud vás někdo odhalí, stanete se terčem palby prakticky ze všech stran.
Jih je od zbytku mapy oddělený linií hor (což ztěžuje práci dělostřelectvu) a zároveň opticky působí "bezpečněji". Uprostřed jižního "průsmyku" lze najet na plošinu, ze které je možné střílet prakticky po celé mapě (kromě vnitřních základen), což z ní dělá primární cíl pro většinu hráčů.

Průběh bitvy

Bitva na mapě Karelia začíná prakticky vždy "výměnou" průzkumníků. Je-li v nepřátelském týmu nějaký lehký tank, existuje zde značná šance (zejména na nižších tierech), že se požene středem po cestě, která jediná umožňuje rychlý pohyb - a vletí přímo do připravené obrany (označené modrými ovály). Je tedy výhodné zaujmout jako první pozici za prvním balvanem přímo u cesty, u většiny strojů vystrčit část trupu s věží pod ostrým úhlem (v případě, že by nepřítele napadlo něco podobného a skaut vás odhalil vám to dá určitou výhodu) a namířit dělo na silnici. Někdo se většinou objeví. Je-li lehkých tanků v nepřátelském týmu více, je šance na takového průzkumníka prakticky stoprocentní. U vyšších tierů dávají zkušenější tankisté přednost postupnému pomalému průzkumu za postupu bahnem, takže sem a tam se může někdo ve středu objevit i po prvních minutách boje, ale taková situace není příliš obvyklá. Ještě neobvyklejší je masivní útok středem kvůli již zmíněné otevřenosti pole a bažiny, brzdící i jinak rychlé tanky. Výhodou tedy je, že střed zůstává prakticky vždy otevřený a po určité době (dejme tomu 4-5 minutách), kdy se hlavní síly nepřítele (a vaše) přesunou na sever nebo na jih, se může podařit postupný útok skrze střed, kdy nepřátelské tanky a dělostřelectvo budou mít práci jinde.

Hlavním směrem útoku (a obrany) bývá zpravidla jižní strana, kdy se na pozicích (označených žlutě) shromáždí většina sil vašich i nepřítele a jedna nebo druhá strana se pokusí získat plošinu, která výrazně usnadní ovládnutí pole. Důvodem pro to je, že jih je opticky užší a hráči tam mají lepší ochranu před dělostřelectvem, které často zůstává ve vlastní základně a přes hory může jen velmi špatně střílet. Převahu zde kvůli omezenému prostoru mají těžké tanky - střední tanky se na nižších tierech mohou pokusit vybojovat plošinu samy (ta se pak zpětně dobývá jen špatně), nicméně těžké tanky (zejména serie IS) jsou později prakticky stejně pohyblivé a vrazit do připravené obrany je sebevražda. V podstatě zde vítězí tanky z těžší palebnou silou. Dělostřelectvo se může přesunout za obranné pozice a pokrýt tak celou jižní stranu, což je velká výhoda, ale bohužel nestává se to příliš často (dělostřelci jsou líní, popř. se zastřelují na jiné pozice).

Velmi často se stává, že se několik pohyblivějších tanků pokusí proniknout i na severu, jsou ale snadným cílem pro ničitele tanků, čekající v základně (červená linie), proto je lepší vyčkat spíše v obraně. Sem tam se nepřítel pokusí i o hlavní útok na severu. Velmi často jde pak o závod, protože jakmile vaše síly pochopí, odkud nepřítel přichází, zatlačí na linii na jihu a nejspíš i prorazí.

Na začátku bitvy je nejlepší zaujmout již zmíněnou pozici u středové silnice pro případ, že by se nějaký skaut pokusil prorazit. Je třeba zároveň pozorovat, kudy jde hlavní útok a jak úspěšný je. Pokud se bez větších zdržení podaří zabrat středovou plošinu na jihu, je šance na úspěšný útok na jihu poměrně slušná a můžete tedy odjet ho podpořit, nebo můžete pomalu postupovat středem mimo silnici a ostřelovat tanky, pokoušející se proklouznout na severu. V okamžiku, kdy váš tým prorazí nepřátelské linie na jihu, ničitelé tanků, kempující na vnější obranné linii základny se velmi často otočí na jih, aby čelily útoku - v ten okamžik lze velmi snadno projet až k obranným liniím nepřátelské základny (modré), tam se uvelebit a pohodlně ostřelovat ustupující tanky, nebo ostatní obránce základny. Rychlejší tanky mohou prorazit středem a zničit nepřátelské dělostřelectvo, které se často vyskytuje v zonách označených zeleně. Mnohem nepříjemnější situace je, když se (a to se stává velmi často) na jihu objeví dvě linie a vznikne jakýsi "mlýnek na maso", kde se obě strany zároveň ostřelují. Většinou vyhraje ten, komu nepovolí nervy a nevrhne se bezhlavě do útoku, každopádně účastnit se takové přestřelky je celkem vzato nesmysl. V takovém případě je nutné vyčkat na obranné pozici, protože nepřítel, stejně otrávený jako vy, se pokusí projet severně, někdy i středem (vzácné). Z modrých pozic lze pak pohodlně ostřelovat i sever.

Pakliže se bitva nevyvíjí ve váš prospěch a došlo k rozbití obranné linie na jihu, ještě pořád lze hrát vabank a zaútočit rychle středem. K tomu se pochopitelně hodí jen rychlé tanky. Občas se stane, že obránci, "opití" vítězstvím se hnou ze svých pozic dorazit nepřátele a nechají základnu nechráněnou. To se ale stává jen v malém procentu bitev.